Kineziotaping
Kineziotaping (kineziologické tejpování) je převratná a velice vyhledávaná technika v regeneraci i rehabilitaci.
Svým velmi šetrným a jemným způsobem - narozdíl od tejpů fixačních - zvyšuje léčebné a ozdravné procesy a prodlužuje uvolňující účinek masáží cíleným zaměřením na problematické partie jak svalového, tak kosterního systému.
Dnešní sportovní svět, včetně rehabilitačních a zdravotně regeneračních technik, se bez kineziotapingu již neobejde.
Kineziotaping vyvinul koncem druhé poloviny dvacátého století v Japonsku lékař Kenzo Kase. Během následujících let se kineziotaping rozšířil do celého světa.
Dnes se kineziotaping používá jako:
- Svalová technika. Svalová technika je nalepování elastických pásek s pružností odpovídající lidské kůži, kdy páska zvlní pokožku a tím umožní zvýšený trvalý průtok krve i lymfy. Prodlužuje se tak uvolnění svalů, účinek lymfodrenáží i masáží a aktivují se ozdravné procesy.
- Ligamentózní technika. Je to technika na stabilizaci jednotlivých vazů, přechodových částí páteře, akupunkturních bodů a trigerpointů.
- Fasciová technika. Tato technika normalizuje svalové napětí.
- Lymfatická technika. Lymfatická technika zamezuje opakované tvorbě lymfedémů. Zvýšením průtoku lymfy odvádí toxiny z povrchových tkání.
- Korekce jizev . Strečováním okrajů nebo místa, jizvy uvolňujeme a odstraňujeme tím jak jizvy přirostlé k podkoží, tak jizvy keloidní.
- Technika mechanické korekce . Odlehčením zlepšujeme postavení svalů, kloubů a kostí po úraze nebo při sportovním výkonu. Například při tenisu se tejpováním ramenního kloubu dosahuje nebývalé funkčnosti, pohyblivosti a odstranění akutních i chronických bolestí.